Králíčci - beránci

ahoj ještě tu chvíli zůstanu a vložím sem jeden z mých "pokusů". není to tak zlé. babička se u toho vždycky nasměje (nevím proč). tak sem sem zkopírovala (z wordu) já a den blbec. prosím nekopírujte ho na své weby.. tak si to užijte. je to moje tvorba! já a den blbec Jmenuji se Natálie Pospíšilová a budu vám vyprávět jak jsem měla den blbec.bydlím v zapadlejším městě.To město se nazývá Karviná.Je pořádný kus od Prahy.Zdejší lidé se tu zdraví jak na vesnici. Ale než ti začnu vyprávět o svém strašném dni tak ti řeknu něco o sobě.Ráno piji kakao.Do školy vstávám kolem šesté.Je to strašná votrava!Protože moje škola je na druhém konci města.A hlavně bych ti chtěla říct že mám ráda koně.Ze všech zvířat mám koně nejradši.Mám jedenáct let.Myslím že už jsem ti řekla o mě dost.Tedˇ můžu začít.Nejdřív jsem si myslela že je to normální ráno.Znáte to ne?Vstanu v šest hodin.Docela dobře se vyspím.Jdu si udělat kakao Až ho vypiji tak se převleču.Pak si jdu vyčistit zuby a potom se učešu a vyrazím.Na zastávce potkávám každý den kamarády a jedeme autobusem(osmičkou).V autobuse není narváno.Dojedeme ke škole a zrovna se otevírá.Ve škole se učitelka nezlobí a ještě k tomu jednička.Po dobrém obědu jedu domů.Doma se poučím,navečeřím se a jdu si brzo lehnout a spokojená usnu.To je můj normální den.Tedˇ vás seznámím s tím horším.Zdál se mi ukrutný sen!Celá jsem se z něho zpotila.Vzbudila jsem se a bylo devět hodin.Spěchala jsem z postele pak jsem zakopla o koberec a narazila jsem si malíček!Rychle jsem se zvedla a spěchala si udělat kakao.Jak jsem ho dělala tak jsem se polila.Zatím co bylo kakao v mikrovlnné troubě tak jsem spěchala se převléct.Rychle jsem vypila kakao a spěchala se umýt a učesat.V největší rychlosti jsem vyběhla z domu a spěchala na zastávku.Ujel mi autobus.Až jsem se dobelhala pěšky do školy tak až jsem došla s námahou do třídy tak mě chytl šok.Právě zvonilo na konec poslední hodiny.Oběd byl hnusný nehledě na to že vedle mě seděl kluk který jedl jako prase.Až mě přešla chuť.Až jsem do obědvala tak jsem šla na autobus.V autobuse bylo narváno.Sotva jsem mohla vystoupit.Až jsem přišla domů řekla jsem si:To byl ale strašný den!Jenže to jsem ještě nevěděla co mě stihne potom.Za nedlouho přišli mamka s taťkou a ušklíbli se na mě.Připadala jsem si trapně.máma řekla:Co to má znamenat Natálie?!Nezmohla jsem se ani na slůvko.Táta se na mě rozzlobeně podíval a mámě přikývl.Proč si chyběla ve škole?A tak jsem jim vyprávěla co se mi za ten den přihodilo.A až jsem skončila tak jim to přišlo trochu náhodné.Přece to není možné aby takových nehod bylo tolik.Ale na konec si řekli že mě by se to klidně mohlo stát.A zasmáli se. Mě to naštvalo ale z druhé strany už se na mě tak nezlobí.Hodně štěstí aby se vám to nikdy nestalo.